Město: Chvalčov, Bystřice p. Hostýnem Kraj, okres: Zlínský, Kroměříž GPS Parkování: 49.3758003N, 17.6980186E GPS Místa: 49.3767358N, 17.7003350E Zastávka BUS: Bystřice p. Hostýnem, Hostýn Zastávka VLAK: Bystřice p. Hostýnem |
Stručný popis: Poutní místo Svatý Hostýn, nebo jen Hostýn (735 m) je kopec v Hostýnských vrších. Komplex zahrnuje Baziliku Nanebevzetí Panny Marie, ubytovny pro poutníky, Křížovou cestu Dušana Jurkoviče, větrnou elektrárnu a vyhlídkovou věž. Hostýn je se svou mariánskou svatyní nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším. V expozicích Svatohostýnského muzea se představuje historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost. Nedaleko se nachází také zřícenina hradu Skalný. |
TIP na ubytování |
Ubytování ve stylovém Pensionu Brusenka se snídaní za 600Kč/osoba/noc. |
Nádherné ubytování ve 13km vzdálené Vlčkové od 450Kč/osoba/noc. Platit můžete svými Benefity. |
Na Hostýn jsem se vydal v červenci vlakem, ale samozřejmě se jako správný poutník toto idylické místo v Hostýnské vrchovině snažím navštívit minimálně 2 krát do roka. Poutě a atrakce při příležitosti svátku svatých nejsou výjimkou a již samo prostředí vytváří překrásnou atmosféru spojenou s rekreací v přírodě a výlety s ní spojenými.
Takže vlakem do Hulína, zde přesednout do cílové stanice Bystřice p. Hostýnem, kde se již každý musí rozhodnout podle své zdatnosti, jakou cestu si zvolí na kopec Hostýn. Já preferuji pěšky po značce přímo z vlakového nádraží Bystřice p. Hostýnem, ale pochopitelně pro méně zdatné či občany v pokročilejším věku je připraven autobus, který odjíždí na Hostýn z nádraží cca každých 45 minut. Z nádraží vyrážím kolem 8 ráno, tak abych měl na všechno dostatek času a mohl se popřípadě i zastavit a pokochat se krajinou Hostýnské vrchoviny, která je v každém ročním období překrásná. Procházím kolem místního hřbitova a blížím se k lesu. Zde se cesty rozdělují, ale všechny vedou na Hostýn, jen každá trochu jinudy. Jdu tedy po značce a vcházím pomalu do lesa, který mě vítá ranním tichem. Cíl je jasný, a protože nemusím spěchat, pomalu šplhám nahoru do kopce lesní cestou a přemítám o životě. Cesta je pokryta kořeny stromů a dobrá obuv je proto na místě. V některých fázích je výstup na kopec docela intenzivní a netrénovaným může i tento výšlap dát pořádně zabrat.
Asi po hodině a půl se objevuji pod vrcholem a vyhlížím konec prudkého stoupání. Ještě asi 10-15 minut a jsem tam. Procházím kolem restaurace Ovčárna, kde mají ještě zavřeno, a již vidím stánky, které se pomalu začínají otevírat a ve kterých si člověk může zakoupit různé poutní suvenýry, sladkosti, perník, ale také se občerstvit.
Krásná kaple Nanebevzetí Panny Marie je dominantním místem v komplexu na Hostýně a stojí za to si ji prohlédnout i zevnitř. Právě končí mše a já mám proto příležitost nahlédnou dovnitř a nasát atmosféru příběhu Panny Marie, která zázrakem v podobě blesku pomohla vyhnat tatarské okupanty z Turecka. Později jí byl zasvěcen tento chrám právě na oslavu vítězství proti Turkům.
Jdu si prohlédnout rozhlednu a cestou míjím Jurkovičovu křížovou cestu Ježíše Krista v nádherném provedení. Zastavím se u malého hřbitůvku po cestě k rozhledně a pokračuji dál. Za symbolickou cenu vystupuji nahoru a kochám se krásným výhledem na krajinu. Po delších opravách je rozhledna konečně otevřena, což přidává na atraktivnosti poutního místa. Větrná elektrárna s vrtulí je hned vedle, ale spíš mě napadá, že by bylo lepší, kdyby tam vůbec nebyla.
Rozhodl jsem se, že bych na Hostýně mohl i přespat, pokračuji tedy zpět k poutnímu domu a doufám, že i bez rezervace budu mít štěstí. Usmálo se na mě a paní mi dává to nejlevnější ubytování v jednom z poutních domů se společným sociálním zařízením, ale i internetem v ceně. Pokoj sdílím ještě s jedním mladším kolegou, který je zde na duchovním cvičení a kterého ovšem po celou dobu mého pobytu moc nevidím. K dispozici je kuchyňka a dole je i restaurace. Poutní domy jsou 3, jsou rozděleny na různé kategorie a pro ty, kteří pokoj sdílet nechtějí, je připravena samostatná jizba i se sociálním zařízením.
Ubytoval jsem se a vyrazil na prohlídku muzea, zvědav na historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost a faunu i floru s tím spojenou. Odcházím spokojen, ale také hladový, a tak se rozhoduji dát si u stánků langoše či bramboráky a jít se podívat ke kapli na doprovodný program pro děti i dospělé. Míjím kapli sv. Jana Sarkandera, která sice není přístupná veřejnosti, ale stojí za shlédnutí. Po krátké anabázi na pokoji se k večeru vycházím projít do okolí, stejně jako pár dalších spřízněných duší.
Druhý den jsem již kolem deváté hodiny na cestě k místní geologické památce Skalný, což je asi 2,5 km lesní cestou. Výlet je to pěkný a já se rozhodl prozkoumat okolí onoho hradu, ze kterého ovšem zbyly jen trosky, avšak rozptýleny po celém okolí. Někteří horolezci zde tyto skály i slézají.
Po cestě zpět mi pěkně vytrávilo, jdu tedy na oběd do jedné z místních restaurací, kde, ačkoli bylo přeplněno, se pro mě nakonec místo našlo a já se dobře najedl. Po obědě se ještě jednou jdu projít po okolí, nakoupím pár suvenýrů včetně pohledů a pomalu vyrážím zpět do Bystřice na vlak. Tentokrát dolů z kopce, ale i tak člověk cítí nohy. Já si však odnáším pocit z “dobře provedené práce”, zase o něco obohacen poznáním něčeho nového. Pro ty, co by chtěli zůstat déle, je nedaleko rekreační chatkový areál Rusava s koupalištěm, ale také krásnou přírodou všude kolem vhodnou k houbaření, jako z pohádky. Tak zase někdy, říkám si, a vlakem z Bystřice vyrážím zpět domů.